Doba plastová
Napsáno v listopadu 2014.Se zájmem sleduji směr, kterým se ubírají nové modely Škoda počínaje modelem Rapid v roce 2012. Změna celkového (nejen designového) stylu vozů je od předešlých modelů velmi zřetelná. Trochu se mi zdá, a asi to nebude jen zdání, ale z určité části i fakt, že se Škoda maličko odklání od dřívější kvality s cílem snížit výrobní náklady a zvýšit ziskovost. Já si toho všímám především na provedení interiérů současných modelů. Částečně jsem to už naznačil v předešlém článku V čem Octavia 3 nepředběhla Octavii 2, ve kterém mám krátkou kapitolu o ústupcích v kvalitě interiérových materiálů. Na toto téma budu pokračovat nyní.
Rapid
Název článku Doba plastová mi připadá velice přiléhavý s ohledem na interiéry současných škodováckých modelů. Prvně se to dalo pozorovat u Rapida (možná ještě o rok dříve u Citigo, ale u něj je to vzhledem k segmentu trhu i ceně naprosto v pořádku). Rapid byl totiž prvním novodobým modelem Škody (Citigo je specifické a nepočítejme s ním), který má interiér seskládán výhradně z obyčejných tvrdých plastů. Je mnoho lidí, kterým to nevadí. Tvrdé plasty mají i některé výhody, to připouštím. Dobře se myjí. Jako uživatele mě ale víc výhod nenapadá. Výhodu ale mají pro výrobce - jsou levné. A tak to s nimi Škodovka začíná maličko (na můj vkus ovšem hodně) přehánět. U Rapidu je to sporné - má to být dostupné a poctivé auto. Do takových aut levné tvrdé plasty patří. Jenomže cena Rapidu není až tak nízká, aby musel mít plasty tvrdé jako kámen úplně všude. Na palubní desce se jim nedivím, tu posádka přeci jen nemá potřebu ohmatávat. Iritují mě ale výplně dveří. Celé jsou prostě z jednoho kusu plastu, jen na místě pro loket je to potaženo koženkou. Minimálně bych se přimlouval za použití na dotyk příjemnějších materiálů v těch místech, na která člověk chtě nechtě musí sahat, jako třeba dveřní madla. Už jen s ohledem na to, že se škodovka snaží Rapida stavět do nižší střední třídy. Alespoň, že už zase dávají na volanty normální kůži a ne tu hrůzu, se kterou nějakou dobu experimentovali.
Octavia
Z mého pohledu je ještě horší situace u třetí generace Octavie. V porovnání s Rapidem jsou plasty sice lepší a rozmanitější, ale ve srovnání s minulou Octavií nebo třeba se současným Golfem už to tak slavné není. Rozsah měkčeného plastu na palubní desce zůstal zhruba na stejné úrovni jako u druhé generace Octavie a nelze k němu mít výhrad. Ostatně vzhledem k třídní příslušnosti Octavie taky nelze nic horšího očekávat. Ale mezery vidím zase v těch dveřních výplních. Podstatná část je totiž z tvrdých plastů. V horní části předních dveří je jen pogumování (v zadních dveřích je dokonce horní část tvrdá jako kámen), jenomže v předešlém modelu byla tato část z poctivého měkčeného materiálu. Tam, kde minulé dvě generace Octavie měly pro člověka příjemnou měkkou tkaninu, je nyní nekonečná plocha studivého tvrdého plastu s maličko jemnějším povrchem, než má Rapid. Pro loketní část je opět vyhrazena koženka. Toto řešení zcela odsuzuji, neboť vůbec neodpovídá ceně vozu. Kdyby bylo takové levné řešení použité u základní výbavy za nějakých 340 000 Kč, je to OK. Ale pokud to stejné dostanete i u Octavie Laurin & Klement, jejíž cena může přesáhnout i 1 milion Kč, tak je to ostuda jako hrom. Porovnejte s minulou generací.
Fabia
Byl jsem zvědavý, jestli už dojde k nějakému posunu v této oblasti u třetí generace Fabie. Bohužel nedošlo. Celý interiér je opět seskládaný z tvrdých plastů jako v Rapidu, jen v předních dveřích došlo v oblasti lokte k výměně koženky za látku. Aby ale škodovka neprodělala, v zadních dveřích není v loketní části dveří ani látka, ani koženka. Jen hnusný tvrdý plast. Já se ptám, co je tohle za pokrok? První generace Fabie měla celou horní část palubní desky z poctivého měkkého materiálu. Dveřní výplně byly i v těch nejlevnějších Juniorech kompletně látkové. Druhá generace omezila rozsah měkčení na palubní desce zhruba o polovinu, ale protože měkký plast byl nahrazen tvrdým jenom pod oknem, kam člověk nemá potřebu sahat, dalo se s tím souhlasit (ačkoliv docházelo k větším odleskům v čelním okně). U druhé generace Fabie dále došlo k nahrádě látkových potahů dveřních výplní za tvrdé plasty, jenomže v místech kolem loketních opěrek byla dostatečně velká oblast s měkčenou látkou. Vhodný kompromis mezi uživatelskou příjemností, cenou a praktičností. Co se týče kvality interiérových plastů, tak to jde s každou generací Fabie od desíti k pěti.
Co s tím?
Škodovka potřebuje šetřit a na interiérech se to takhle projevuje. Jak z toho ven? Měl bych pro ní tři tipy:
Mnoha lidem jsou nějaké měkčené plasty v interiéru ukradené a jejich kvalitu neocení. Jenomže jsou i tací zákazníci, kterým na příjemném interiéru záleží (třeba já), už jenom z toho důvodu, že v autě tráví obrovské množství času. A ty by Škoda neměla přehlížet…
Dodatek: automatické dojezdy oken
Mimochodem, vzpomněl jsem si na další nesmyslný počin, který je aplikován do Rapida a Fabie 3 v zájmu úspor. Chybějící automatické dojezdy oken. Jde o to, že pro stáhnutí či vytáhnutí okna musíte tlačítko držet po celou dobu a nestačí pouze jeho krátké stisknutí. Ach jo, vždycky to přeci fungovalo tak, že tlačítka měla pět poloh - klidovou, dvě nahoru a dvě dolů. Každé okno bylo možné automaticky vytáhnout i stáhnout. Ale teď funguje automatický dojezd jen u řidičova okna. U Rapida dokonce pouze směrem dolů a při vytahování okna už se musí držet tlačítko po celou dobu. O dalších členech posádky ani nemluvě. Zase si možná řeknete, že je to prkotina. Jenomže tuhle funkci měly škodovky už před mnoha a mnoha lety (např. u první Fabie v roce 1999) a když si na ní jednou zvyknete, budete žasnout nad tím, že nové modely to nemají. Opět zopakuji svou řečnickou otázku. Tohle má být nějaký pokrok?
Dodatek č. 2: odpočívárna pro levou nohu
Rapid a Fabia 3 nemají na podběhu levého předního kola opěrku pro řidičovu levou nohu. Takže pokud jste zvyklí si sem odkládat nohu, aby se zrelaxovala, můžete tak sice učinit, ale ušpiníte si koberec, kterým je podběh čalouněn.