Foto měsíce – archiv
Rok 2024
Foto na listopad
Obyčejný Renault Kangoo. Nebo ne?
Tohle je Kangoo s přídomkem Be Bop. Nevím, jak kdo, ale já ho až donedávna nikdy neviděl a vlastně o jeho existenci ani netušil. A pak se mi v Libereckém kraji podařilo natrefit nejdřív na užitkovou verzi (nesla název Kangoo Express Compact) a hned pár dní poté v Karlových Varech na osobní.
Koncept byl představen v Mnichově 2007, sériovou podobu uvedl Renault na český trh v květnu 2009. Proti běžnému Kangoo je kratší o 34 cm, má pouze čtyři místa, dvě výklopná střešní okénka nad předními sedadly a stahovatelnou plátěnou střechu v zadní části. Jedná se tedy o podobný nesmysl, jako v červnu ulovený Citroën C3 Pluriel. Až si jednou začnu tvořit sbírku nejpodivnějších aut, Be Bop nebude chybět :-)
Foto na říjen
Ten už asi nevyjede…
Kdo to nepoznal, tak tenhle fiátek parkuje v Safari Parku ve Dvoře Králové. Je shnilý na troud a vlastně nevím, co bych k němu více napsal, protože se u něj žádná cedulička vysvětlující jeho historii nenacházela. Nebýt tam těch květin, působil by pohled na vůz samotný dost žalostně.
Foto na září
Saab 9-5 II
Asi není až tak výjimečné na něj na ulici natrefit, tedy aspoň mně se to čas od času podaří. Naposledy v půli srpna ve Vysokém Mýtě. Ačkoliv se produkoval jen dva roky (2010–2012) a vyrobeno bylo jen 11 310 sedanů, na českém autoserveru Sauto.cz aktuálně vidím osm kusů této druhé generace, kdežto té první jsou tam jenom dva. Když už však Saab 9-5 druhé generace potkáte, bude se nejspíš jednat o sedan. Kombi sice existovalo, jenže vyrobeno bylo pouze 40 prototypů. Z těch bylo 27 prodáno soukromým zákazníkům. V ČR by se snad měl nacházet jediný.
Vůz má sice mnoho společného s prvním Opelem Insignia, vzhledem ke krachu Saabu a nízkému počtu vyrobených vozů nebude pravděpodobně žádný med shánět náhradní díly. Pětimetrový pořízek je však i po letech přitažlivý a rozhodně neokoukaný, takže kdo chce jezdit něčím neobvyklým, jistě si už nějak poradí.
Foto na srpen
Tak tohle už je vzácnost…
Tohoto pěkného Favorita pick-up jsem potkal na jaře v Praze Lysolajích. Domnívám se, že se nejednalo o žádnou víkendovou leštěnku, ale spíše o pracovního mezka. Tím víc zaráží, v jakém stavu se dochoval. Drobnosti typu chybějícího emblému v masce či zašedlé horní vrstvě laku kapoty, která by mimochodem šla jednoduše oživit např. Tempo pastou, nemá smysl řešit. Nikde však nebylo vidět rez ani žádné otlučení. Též interiér vypadal velmi zachovale. Už to, že stojí na dobových litých kolech a korbu chrání plachta, svědčí o pečlivém přístupu majitele.
No slintal jsem nad ním, to je jasné. Ze silnic už dávno vymizely a nástupnické Felicie pick-up zrovna tak. I proto investuji nemalé peníze do vysoce nadstandardní údržby svého Roomstera, protože to, co dnes běžně jezdí kolem nás a nikdo tomu nevěnuje pozornost a péči, za pár let jednoduše skončí v kovošrotu. Pak si teprve začneme vážit těch kousků, kterým se podařilo přežít.
Foto na červenec
Pozdravy z dovolené
První cesta k moři s novým Caddy Maxi vedla tradičně do Chorvatska, konkrétně na Makarskou. Při té příležitosti jsme navštívili přírodní park Biokovo, což je přesně to pohoří, které se tyčí nad městem. Líní turisté mají možnost autem dojet až na nejvyšší vrchol Sveti Jure o výšce 1762 m.
Vzhledem k vedru a malým dětem jsem se letos zařadili právě k těm líným. Cestičky skrz pohoří byly sice úzké, avšak všude asfaltové. Problém nepředstavovala ani velikost našeho auta, na samém vrcholu dokonce vedle nás parkoval Mercedes třídy V. Koho by zajímala reportáž z cesty autem do přírodního parku Biokovo, odkážu jej k četbě skvělého článku, ze kterého jsem předem čerpal i já:
https://www.e-cestujte.cz/autem-na-biokovo-v-chorvatsku.htm.
Léto plné zážitků a pohodového cestování!
Foto na červen
Pluriel aneb čtyři auta v jednom
Panoramic Saloon, Cabriolet, 4-seater Spider a Spider Pick-up. Tak zněly marketingové názvy pro čtyři možnosti, jak uspořádat Citroën C3 Pluriel. Ten se jako koncept představil již v roce 1999, sériová výroba odstartovala koncem roku 2002.
Vyfotografovaný vůz je ve výchozí konfiguraci Panoramic Saloon. Stažením plátěné střechy vznikne kabriolet, spider získáte odebráním hliníkových střešních oblouků, přičemž každý váží pouze 11,5 kg a není potřeba žádného nářadí. Po sklopení zadních sedaček máte k dispozici ještě pick-up, jehož ložnou délku šlo prodloužit otevřením víka pátých dveří s nosností až 100 kg.
Jedinečně konfigurovatelný vůz však obchodně žádným úspěchem nebyl: vyrobeno bylo celkem 109 682 Plurielů. Výroba skončila v létě 2010 bez nástupce. Z našeho trhu byl vůz stažen už o čtyři roky dříve. Ani v bazarech není z čeho vybírat. Aktuálně vidím na Sauto.cz jediný kousek, navíc nepojízdný. I tento oranžový už má aktivní život za sebou a smutně postává na dvorku mezi popelnicemi…
Foto na květen
Zase facelift, tentokrát z opačného konce spektra.
Vždy, když něco takového na ulici vidím, nemůžu si pomoci a fotím. V dubnu tady visela fotka dvou trabantů, tentokrát jsem odlovil dvojici Audi Q7 druhé generace.
Jeden kousek s původním designem z roku 2015 (vlevo), druhý už po faceliftu z půlky roku 2019. Překvapivě hodně odlišná je též záď (původní provedení naopak vpravo). Letos dostává Q7 místo očekávané třetí generace druhý facelift, avšak již mírnějšího rázu.
Není bez zajímavosti, že i příchod druhé generace byl pozdržen. Vedení automobilky se údajně původní návrh Q7 zdál příliš brutální a okázalý, takže finální verze dostala konzervativnější vzhled.
Foto na duben
Trabant 1.1
Nedávno jsem navštívil Trabant muzeum v pražském Motole a tak si dovolím malé vzdělávací okénko pro nás, co nejsme trabantisti. V popředí parkuje modernizovaný Trabant označovaný jako 1.1.
Jeho výroba byla zahájena v květnu 1990. O pohon se staral čtyřdobý čtyřválec s výkonem 30 kW z Volkswagenu Polo. Exteriérové změny svým rozsahem odpovídaly klasickému faceliftu. Nárazníky byly větší a nově plastové, vyšší a rovnější kapota byla naopak nově plechová. Maska chladiče měla 16 funkčních otvorů a jinak ztvárněná byla ještě zadní světla. Do pravého zadního blatníku se přesunulo hrdlo palivové nádrže. Řadicí páka se konečně přemístila na podlahu a zcela nová byla palubní deska.
I přes všechna vylepšení však byly dny značky Trabant sečtené. Model 1.1 se vyráběl pouze necelý rok. Dne 30. dubna 1991 byl vyroben poslední s pořadovým číslem 39 474: růžové kombi Universal.
Foto na březen
Obyčejný Roomster? Kdeže!
O takové auto člověk pohledem nezavadí, přesto je svým způsobem zajímavé. Dokonce se zde už jednou objevilo, konkrétně loni v květnu.
Hledíte na Roomstera s výrobním číslem 139! Jedná se o vůz z nulté či ověřovací série. Takové bývají po odkroucení testovacích kilometrů myslím bez milosti sešrotovány. Tenhle nejenže se dožil dneška, ale dokonce stále jezdí, ba občas stojí i na ulici.
Počítadlo kilometrů ukazovalo v únoru 2024 hodnotu 101 tisíc km. Pohání jej motor 1.4 TDI 59 kW a kromě toho, že jeho interiérové plasty nemají sériovou povrchovou úpravu (jsou lesklé), našly by se na něm i další zvláštnosti. Všiml jsem si třeba otočných ovladačů ventilačních mřížek opatřených bílými puntíky. Takové bývaly k vidění v katalogu, ale nikdy ne v sériových Roomsterech a Fabiích. Schválně se do toho svého běžte podívat :-)
Foto na únor
Po roce zase v muzeu…
Mám to tam moc rád. Přesně před rokem jsem tu ukazoval vnitřek dávného škodováckého designového cvičení jménem ahoj! Vloni muzeum vytáhlo z depozitáře do hlavních výstavních prostorů jiné koncepční vozy: Roomstera, Yetiho a Joystera.
Stalo se tak v rámci jedné z výstav cyklu „Jak vzniká auto v proměnách času“. Třetí a závěrečná výstava této série nesla název „Designový jazyk vozů L&K a Škoda“ a probíhala od 7. 6. do 22. 11. 2023. Předobraz Roomstera z roku 2003, Yetiho z roku 2005 a o rok mladšího Joystera si tak šlo prohlédnout pěkně zblízka, mnohem lépe než v depozitáři, kde obvykle pobývají. Kolem Roomstera šlo dokonce chodit dokola a ve všech bylo možné si skrze okna prohlédnout i interiér. Víte, co mi připadá neuvěřitelné? Že tomuhle Roomsterovi je už přes dvacet let. Naživo je to pořád zážitek, vůbec nestárne. Fotky si můžete zazoomovat.
Foto na leden
Konečně vyrobený!
Tak už stojí u prodejce. Předaný bude koncem ledna. Hurá! Je tu však jeden háček…
Tohle nebude můj Caddy. Sloužit bude mému čtenáři Marianovi. Snad mohu prozradit, že na něj čekal asi rok a čtvrt. Na první pohled si nakonfiguroval podobné auto jako já, tedy dlouhé Maxi ve výbavě Life a zelené metalíze Golden. Proto jsem si mohl dovolit tento vtípek. Naživo jsem zeleného Caddy páté generace viděl snad jen dvakrát a přitom se vyrábí už tři roky. Co všichni mají na těch bílých a šedých autech?
Mé čekání zatím pokračuje. Ve středu 10. ledna 2024 uplynou přesně dva roky od podpisu objednávky. Zatím poslední z mnoha slibovaných termínů hovoří o výrobě v 9. týdnu 2024. Když připočítám nějaký čas nutný k přepravě k prodejci a přípravě k prodeji, mohl bych si jej nadělit zhruba ke svým dubnovým narozeninám. Otázkou zůstává, jestli se tomu dá věřit. A to mi ještě nyní v hlavě hlodá Dacia Jogger na LPG. Hm…
Rok 2023
Foto na prosinec
Jsou žárovky na odpis?
LED neboli světlo emitující diody si už našly cestu i do nejlevnějších nových vozů. Standardně jimi svítí Fabia i nejobyčejnější Dacie. Nekoupíte moc nových modelů, které by jako zdroj světla používaly žlutě svítící edisonův vynález. Říkáte si možná „Díky bohu“.
Co svítí na fotce? Halogeny aktuálního Volkswagenu Caddy 5. generace v dálkovém režimu. Na jejich světelném výkonu je špatně pouze to, že je bílesvítící diody ostatních aut přesvítí. Někdo může halogeny v autě s cenovkou začínající na 633 000 Kč vnímat jako lakotu výrobce, já osobně jsem však rád, že mi dal na výběr. Caddyho samozřejmě můžete osadit ledkami vpředu i vzadu. Vypadají dobře a svítí krásně. Ale stejně jako ty žárovky jednou zhasnou. A stane se to zajisté po záruce tak, jako nyní houfně zhasínají denní LEDky Rapidů a trojkových Octavií. Se stokorunou, kterou stojí žárovka H7 či H4, už nevystačíte.
Za obrázek děkuji svému čtenáři Svatoplukovi.
Do roku 2024 přeji všem svým čtenářům a příznivcům, aby je ani v temném období neopouštělo světlo naděje. Děkuji za vaši přízeň, kterou vidím v statistikách návštěvnosti i e-mailové schránce. Jedeme dál.
Foto na listopad
Fiat Doblo L2H2
Minulá generace Fiatu Doblo vyráběná v letech 2010–2023 byla nabízená jednak ve dvou délkách, což není až tak neobvyklé a některé konkurenční modely též, ale kupodivu i ve dvou výškách. Auto na fotce je přesně ten případ. Nejedná se o žádnou dodatečnou nástavbu, ale originální řešení Fiatu.
Až donedávna jste si takové auto mohli klidně objednat. Sám jsem o tom zhruba před pěti lety zlehka uvažoval, protože praktická a prostorná auta mě vždy lákala. Varianta se zvýšenou střechou byla pochopitelně primárně určena pro užitkového plecháče či převoz vozíčkářů, objednat však šlo také sedmimístné provedení. Výška narostla na astronomických 2125 mm a maximální dostupný objem pro zavazadla dosahoval 4,8 m3. Ve „druhém patře“ byla dokonce i čelní a boční okénka. Vlastně ideální kandidát na kempování. Jen by mě zajímalo, jaká je s tím jízda na dálnici a při silném větru.
Foto na říjen
Kdo uhodne?
Na našich silnicích dosti neobvyklý povoz. Třeba na sauto.cz nenajdete ani jeden kus a na německém mobile.de je aktuálně v nabídce jediný. Chcete trochu napovědět? Není to Kia Magentis ani Hyundai Sonata. Nepochází z Evropy, Koreje, Japonska, Ruska ani USA. Vyráběl se v letech 2000–2010. Velikostně odpovídá Škodě Superb.
Tak co, už víte? V zahrádkářské části Horoměřic kousek za Prahou jsem narazil na čínský Brilliance BS6. V roce 2007 se Číňané poprvé odhodlali ke vstupu na evropské trhy právě s tímto modelem. Jenže si jej vzal na paškál autoklub ADAC a podrobil jej nárazovému testu dle metodiky Euro NCAP. Výsledkem byla 1 hvězdička. Při čelním nárazu se pedály posunuly o 32 cm směrem do kabiny a celá palubní deska o 20 cm. Hlava figuríny řidiče zcela minula airbag. Legendární záznam crash testu lze stále zhlédnout na YouTube. Tehdy se Číně vstup do Evropy nepovedl. Zato jejich dnešní vozy jsou již plně srovnatelné s evropskými a kdo ví, jak tomu bude za pár let…
Foto na září
Sklo nebo plech?
Škoda Scala zdědila po svém předchůdci Rapidu Spaceback dvojí ztvárnění víka pátých dveří. Připadá mi pozoruhodné, jak odlišný dojem dokáže vyčarovat zhruba deseticentimetrový pás skla nebo plechu.
Kdybych já vybíral Scalu, preferoval bych variantu s protaženým sklem. Podle mě do ní lépe zapadají koncové svítilny, které jsou jinak takové beztvaré a k ničemu moc neukotvené. Zatímco u Spacebacku šlo tento prvek připlatit samostatně i k nižším výbavovým stupňům (např. v roce 2016 stál tento Image paket spolu s dalšími drobnostmi 4 300 Kč), Scala to už neumožní. Výbava Ambition má výhradně plech, stupně Style a Monte Carlo pak sklo. U faceliftu je nyní k dispozici jen ceník akčního modelu First Edition, který bude mimo jiné ozdoben právě protaženým oknem. Zároveň také platí, že kdo chce Scalu pěkně vybavenou a přeskočí tudíž základní výbavu, protaženého okna se již nezbaví. Nelze jej v rámci konfigurace odebrat a nahradit plechovou variantou pátých dveří.
Foto na srpen
Legendy
Peugeoty řad 206 a 307 mají tak nadčasový design, že by v showroomech nedělaly ostudu ani dnes. Často si říkám, proč vozy ze začátku tisíciletí vypadají pořád moderně, když jejich design vznikal před čtvrtstoletím. Nejde jen o tyto dva francouze, stačí se podívat na jedničkovou Fabii, Octavii i Superb či tehdejší vozy Volkswagen. Jasně, najít dnes na ulici zachovalé exempláře není snadné, ale samotný design působí stále pokrokovým dojmem. Můj osobní pocit je, že klíčem k dlouhověkému designu byla kombinace oblého tvaru karoserie s hranatějším pojetím některých hran. A druhým milníkem byl přechod na plastová přední světla s čirou optikou. Autům je od té doby vidět do očí a to dělá hrozně moc.
Na samotný Peugeot 307 mám i osobní vzpomínku. O jeho kombi verzi SW jsme někdy v roce 2005 uvažovali jako o dalším rodinném autě, když nám dorůstajícím dětem začala být dosavadní Fabia hatchback malá. Ke koupi nakonec nedošlo, protože byl moc drahý. Rok nato se na trhu objevila Škoda Roomster a ta pak v naší rodině strávila 16 roků. Na 307 SW nás tehdy nejvíc fascinovalo, že může být sedmimístné. Spolu s VW Touran šlo o nejmenší auta pro sedmičlenou posádku v Evropě. Vůbec nejmenším se klidně mohl stát Roomster. Simulaci jeho sedmisedačkové varianty jsem si odbyl v samostatném článku.
Foto na červenec
„Internet, vesmírné objevy, virtuální realita. Za 10 let nebude nic takové jako dnes. Ledaže by to bylo plně pozinkováno.“
Památné věty z katalogu k první generaci Škody Fabia zase tak moc nelhaly. Pozinkované plechy těch deset let korozi opravdu vzdorovat zvládly. Dnes po uplynutí dvojnásobného času však bývá čím dál těžší potkat nerezavou škodovku z přelomu tisíciletí. Kritickými místy jsou spoje předních blatníků a prahů, páté dveře či zadní blatníky. A Fabia v tom není sama, stejným způsobem chátrají též první a druhé Octavie nebo původní Superby. Zdaleka vyhráno nemají ještě ani dvojková Fabia a Roomster, které reziví na stejných místech.
A tak jsem zvědavý, jak budou vypadat za dalších deset let Rapidy a trojkové Octavie. Těm nejstarším už deset let bylo a najít na ulici nějaké s korozí zatím není snadné. Nejostudněji z novodobých škodovek však jednoznačně rezne Yeti. Kde a proč je vysvětleno v jeho bazarovém profilu.
Foto na červen
Opravdu na vyhození?
Kolem téhle Felicie jsme v březnu chodili v chorvatském Splitu na pláž. Kromě následků dlouhého stání v podobě rozbitých světel či odrbaných stíracích lišt na ní nebylo vidět vážnějšího poškození. Takhle zachovalou Felicii bez známek rzi by v Česku asi nikdo na ulici bez značek stát nenechal. Opravdu mi jí bylo líto.
Auta ve Splitu jsou z hlediska opotřebení zajímavé téma. Nikde žádná koroze, dokonce i staré dvojkové a trojkové Golfy absolutně zdravé. Na druhou stranu má snad polovina aut vypálený lak od silného slunečního záření. Špatně jej snášejí i plastová přední světla, která jsou zde silně zažloutlá už u nových vozů. Navíc platí, že autem tady jezdí s prominutím každý blbec. Parkuje se natěsno, chodníky jsou poseté zaparkovanými auty. Všechna poškrábaná, odřená, pomačkaná. Důsledkem přeplněných ulic je jistě i neuvěřitelná koncentrace Smartů všech tří generací. Tolik jich u nás nepotkám za celý rok, kolik jsem jich viděl zde za dvoutýdenní pobyt.
Foto na květen
Hřbitov předsériových Škodovek
Kde se nachází? Kupodivu ne v Mladé Boleslavi ani v jejím okolí. Fotky jsou překvapivě pořízené v Praze v areálu České zemědělské univerzity na Suchdole.
Partnerem zdejší Technické fakulty je totiž Škoda Auto a zdá se, že čas od času sem k výukovým a testovacím účelům daruje vůz z nulté či ověřovací série. Např. modrý Enyaq byl v loňském roce vystaven na veřejně přístupném odpoledni pro absolventy. Plastové obklady interiéru má ještě bez finální povrchové úpravy. Nejsmutnější pohled se tu ale naskýtá na léta odstavené Roomstery v oplocené části kampusu. Příští rok už budou plnoleté, přitom asi pořádně nikdy nevyjely. Oba jsou typické slátaniny z nulté série. V případě zachovalejšího stříbrného kusu prozrazují nelakovaná zrcátka a kliky a maska chladiče bez spodní chromované lišty základní stupeň výbavy. Přitom má vrcholná světla s natáčením a ostřikovači, mlhovky s přísvitem do zatáček a 16" kola Atria. Kombinace červeného čalounění a světlých plastů se pak v seriové výrobě již nevyskytovala (základ měl vždy černé plasty).
Nějakou dobu tam asi ještě budou rezivět a pak půjdou nejspíš do šrotu. Škoda jich no. Spíš bych si je představoval v soukromé sbírce. Ideálně v mojí.
Foto na duben
Tak který facelift je škaredější?
Facelifty Octavie jsou ožehavé téma. Zatímco u první generace byl decentní, obrovská světla na omlazené druhé generaci vzbudila svého času značné kontroverze a přirovnání k asijským vozům. Že může být ještě hůře, dokázal designérský tým při úpravách trojky. Spekuluje se, že negativní reakce na rozkrojená světla byla hlavním důvodem, proč se Jozef Kabaň sbalil a ze Škody odešel.
Asi mám jiný vkus než většinová populace a bez mučení přiznávám, že jsem zastáncem obou faceliftů. Faceliftovaná dvojková Octavia působila znatelně robustnějším dojmem než dříve. Protáhlá světla byla po celé ploše funkční, tvar rozhodně nebyl samoúčelný. A čtyřoký facelift třetího pokolení dal původnímu, beznadějně nudnému designu konečně nějaký šmrnc.
Foto na březen
Dva Multivany T7?
Ale ne, vůz vpravo je aktuální Caddy Maxi. Takhle pěkně zaparkované jsem je potkal v Praze na Podbabě a jakožto nastávajícího majitele Caddy mě těší, že velikostní rozdíl vůči Multivanu je menší než cenový.
Multivan je o 12 cm delší, o 9 cm širší a o 11 cm vyšší. V základu však o mastných 520 tisíc Kč dražší, ne o mnoho lépe vybavený a dokonce jen pětimístný, zatímco Caddy Maxi vždy vozí tři řady sedadel. Oba standardně pohání zážehová jedna pětka TSI. Po ukončení Sharana fakt díky za Caddyho, protože nového, bezmála pětimetrového Volkswagena pro sedm jde koupit pod tři čtvrtě milionu. Jestli vás zajímají rodinné vícemístné vozy, mrkněte se do mého přehledu, co všechno v ČR nabízí Volkswagen. Ten výběr je na jednu automobilku fakt neuvěřitelný.
Foto na únor
Viděli jste někdy Škodu ahoj! zevnitř?
Já ano. Chtěl jsem poznat, jak vypadá uvnitř a zezadu, a tak jsem požádal v depozitáři přítomného „dozorce“, aby mě pustil za řetěz. Fotografie zádě se však už objevily jinde v zásadně lepší kvalitě, tak zveřejňuji aspoň ten interiér. Obrázek si kliknutím zazoomujte.
Škoda ahoj! byla spíš designovým cvičením roku 2002, nežli plnohodnotným showcarem. Celý vůz je proti ostatním škodováckým konceptům ještě daleko větší maketou, neboť v podstatě nemá žádný interiér. V polovině opěradel je vnitřek přetnutý kobercovou deskou a rovněž palubní deska a volant nejsou dodělané. Skicy interiéru plné zajímavých nápadů zůstaly jednou provždy na papíře, reálně vymodelováno nebylo vůbec nic.
Foto na leden
Komu se druhá generace Škody Fabia Combi z roku 2008 navržená ještě Thomasem Ingenlathem líbí více než její nástupkyně z roku 2014 od Jozefa Kabaně?
Nehlaste se všichni, ale mně fakt jo.
Thomas Ingenlath je aktuálně již dlouholetý šéfdesignér Volva, v letech 2000–2006 šéfoval designu Škody. Zanechal po sobě zvláštně tvarované vozy: Fabii druhé generace, Roomstera, Yetiho a Superba 2. Umí však navrhovat i auta konzervativního střihu, důkazem jsou Octavia 2 s původní tváří či současná Volva S90 a XC90.
Mně osobně se odvážný styl, který dal tehdejším škodovkám, velmi líbí. Naopak jsem nikdy nepřišel na chuť všeobecně vřeleji přijatému designu Jozefa Kabaně.