Co je lepší: parkovací senzory nebo parkovací kamera?

Na tuhle otázku jsem při objednávce nového auta hledal odpověď rok. Zamýšlel jsem se nad ní následovně.

Naprosto klíčové pro mě byly zadní senzory. U novějších aut bez nich v podstatě neumím parkovat. Výjimkou je Favorit, který je malý a rozhled z něj skvostný. U současných aut bývá hlavně směrem dozadu výhled prachbídný, u liftbacků (typicky Octavia) pak naležato orientovaným zadním oknem vidíte jen oblohu. Kde záď končí, nelze vůbec odhadnout.

Parkovací senzory

Jsou umístěné co nejníže v zadním nárazníku. Obvykle čtyři, ale někdy stačí jen tři, čehož důkazem byly lowcostové modely Rapid a trojková Fabia. Senzory vysílají ultrazvukové vlny, a pokud se odrazí od překážky, příslušný senzor to zaznamená. Podle času, za jak dlouho se zvuk vrátil, určí vzdálenost překážky.

Signalizace je dvojí:

• Akustická. Čím je překážka blíž, tím je pípání rychlejší, až nakonec přejde to protivného táhlého pískání.

• Vizuální na displeji samostatně pro každé čidlo.

  

Osobně se řídím hlavně pípáním, než že bych sledoval blížící se čárky na displeji. Přesto existují situace, kdy je dodatečná kontrola displeje užitečná. Když totiž senzor zachytí třeba osamocenou vysokou rostlinu, pak auto panicky píská a na displeji můžete zkontrolovat, že problém vidí jen jeden senzor. Z čehož lze usoudit, že necouváte do zdi, nýbrž jen do kopřivy.

A tím se dostávám k hlavnímu nepříteli senzorů: vysoké trávě. Senzory ji „vidí“ a hlásí, nebezpečí od ní přitom nehrozí. Můžete třeba i vystoupit a ujistit se, že jde o planý poplach a pískání senzorů ignorovat, jenomže tím přijdete taky o onu bezpečnostní pojistku, kterou čidla jsou. Stačí, když se najednou objeví pevná překážka a je vymalováno. Senzory jsou v takové situaci bezzubé, protože pípají stejně jako u té trávy.

Z vlastní zkušenosti pak přidám ještě dva příklady dokládající omylnost senzorů:

1. Couvám za jasného dne, v zrcátcích nic nevidím, senzory jsou zticha. A najednou rána, do něčeho jsem narazil. Vystupuji z auta a hulákám, jak je tohle sakra možný. Zadním nárazníkem jsem trefil prázdný plastový kyblík, který byl tak akorát nízký, že jej čidla nezachytila a přitom vysoký tak, že nárazník ano. Kyblík byl na cucky.

2. Pozor při rychlém couvání! Senzory mají logicky určité zpoždění. Zvuk putuje nejdřív jedním směrem, při odražení od překážky zase zpátky. Pak teprve jej senzory chytnou a než elektronika vše přechroupe a reproduktory prvně pípnou, je auto už zase o kus dál. Takhle jsem jednou spoléhajíc na včasné varování senzorů nacouval do tátova auta. Svižně couvám, píp, couvám dál a ve stejném okamžiku souvislý tón a bum do Yetiho.

Parkovací kamera

Obvykle se pojí s parkovacími senzory. Některá auta ji možná mohou mít i bez nich, ale asi to bude dost vzácné (průzkum nemám). Vím, že třeba aktuální Volkswagen Touran druhé generace to dle konfigurátoru v roce 2022 umožňoval. Aktuálně už má senzory standardně.

Displej infotainmentu často přes obraz kamery zobrazuje také vodicí linky, které podle úhlu natočení předních kol ukazují, kam auto pojede. Pomocí barevných čar jsou vyznačené oblasti. Zelená znázorňuje, jak je auto dlouhé a při podélném parkování si tak můžete změřit, zda se vejdete. Kdy se překážka dostane do červené oblasti však zaznamenávají senzory a podle toho pípají. Kamera sama o sobě to nerozpozná, ale samozřejmě to vidíte vy na obraze.

Úhlavní protivník kamery? Asi tma. Ne v každém autě kamera vidí ve tmě a je paradoxní, že i v drahých a nových modelech s výkonnými LED couvacími světly. Příkladem budiž Octavia čtvrté generace, u níž si majitelé na kameru při nočním couvání stěžují. Kvalitu obrazu dále znehodnocuje špína na čočce, některé vozy s ní bojují pomocí integrovaného ostřikovače (např. Škodovky). Parkovací senzory běžná špína neovlivňuje, problémem je u nich až nalepená vrstva sněhu.

Možnost dodatečné montáže

Že u svého auta senzory nebo kameru nemáte a je vám to líto? Na rozdíl od jiných obtížně dodělatelných výbavových prvků s tímhle takový problém není. Jak senzory, tak i kameru lze doplnit. Někdy dokonce v originálním provedení od výrobce vozu (např. u Škody či Volkswagenu). Ceny materiálu jsou nezvykle příznivé, když se však přičte práce autorizovaného servisu, vyjde dodatečná montáž dráž než přímo z výroby.

Shrnutí

Pro co nejpohodlnější a nejbezpečnější couvání se mi zdá nejlepší kombinace obou pomocníků. Kamera dokáže zaskakovat v situacích, kdy senzory moc nepomáhají (např. vysoká tráva) a čidla zase tehdy, kdy kamera nic nevidí (v některých autech v noci). Zda se noční slepota kamery týká i modelu, po kterém prahnete, je ideální vyzkoušet předem. Ale který prodejce vám projížďku zprostředkuje ve tmě, že? Ideálem jsou k tomu zimní měsíce s krátkými dny.

Co mám u svých aut já? U Favorita pochopitelně nic, u bývalé Octavie a současného Roomsteru senzory, u Caddyho jsem měl celý rok objednané také jen je. Zatímco u Roomstera a dvojkové Octavie kamera v nabídce ještě nebyla, u Caddy ji zvolit šlo. Jako doplněk k zadním parkovacím čidlům. Ty bohužel vyjdou na mastných 10 510 Kč a když se připočítá kamera za 7 581 Kč, už mi taková pomoc při couvání připadala moc drahá. Ve třináctém(!) měsíci čekání, kdy byla potřebná částka na auto dávno připravená a výroba vozu stále v nedohlednu, jsem objednal i tu kameru. Důvody byly:

• Časté couvání přes neposekanou zahradu, na níž se zčistajasna může objevit dítě (a jak bylo vysvětleno, senzory v takovém případě nepomůžou).

• Nelze vyloučit, že Caddyho bude občas šoférovat manželka a myslím, že kamera jí při manévrování s takovou „stodolou“ přijde jistě vhod.