Volkswagen Caddy Maxi Life 2.0 TDI: konečně vyrobený!

1. Objednávka VW Caddy Maxi Life 1.5 TSI 14. 1. 2022
2. Objednáno TSI, dorazí TDI. Jak je to možné? 15. 7. 2022
3. Objednávka VW Caddy Maxi Life: rok poté 6. 1. 2023
4. Rozum versus emoce při výběru auta 28. 3. 2023
5. Právě čtete: Volkswagen Caddy Maxi Life 2.0 TDI: konečně vyrobený! 9. 3. 2024
6. Volkswagen Caddy Maxi Life 2.0 TDI: převzetí a první jízda 17. 4. 2024

Připomínka začátku mého příběhu s VW Caddy

Volkswagen Caddy Maxi páté generace. Třetí můj vlastní nový automobil po předchozí Škodě Octavia 2 facelift z roku 2009 a Škodě Roomster z roku 2015. Navíc poprvé zakoupený bez úvěru. A zapomínat bych neměl ani na ojetou Felicii GLX 1.6 MPI jakožto první káru po dosažení plnoletosti v roce 2008.

Octavia byla předváděčka, tedy dostupná ihned. Roomster pocházel z objednávky a čekačka byla tehdy nekonečných 13 týdnů. Dneska se tomu jen směju. Mé třetí auto mělo být od podepsání objednávky doma za šílených 9–12 měsíců. Realita? Téměř 28 měsíců, tedy dva a čtvrt roku! Důvodem, proč výroba tolik vázla, když už asi rok předtím Volkswagen prohlašoval, jak úspěšně zkracuje dodací lhůty zákazníkům, bylo evidování objednávky ne jako zákaznické, nýbrž jako dealerské. Zkrátka objednávky vozů určených na sklad dealerů byly předbíhány těmi přímo pro zákazníky.

Tak šel čas s mými vozy

Jakou konfiguraci má můj Caddy, bylo uvedeno v prvním článku z ledna 2022 pojednávajícím o objednávce. Určité korekce ve výbavě i motorizaci byly vysvětleny o půl roku později v textu Objednáno TSI, dorazí TDI. Mým změnám ve výbavě však tehdy ještě nebyl konec. Prodejce i výrobce mi ještě dvakrát umožnili do objednávky zasáhnout.

Další změny konfigurace: více výbavy a silnější motor

V únoru 2023 tudíž přidávám zadní parkovací kameru (položka KA2) za tehdejších 7 581 Kč. Zároveň odebírám přípravu pro dělicí síťku (- 1 604 Kč), ale nahrazuji ji rovnou celou síťkou (3CB) za 4 813 Kč. Takhle mě totiž vyjde levněji, než ji dokupovat dodatečně.

Ani tato konfigurace však ještě nebyla konečná. Poslední úpravu nechávám provést v dubnu 2023, deset měsíců před projetím vozu výrobní linkou. Přibývá spodní kryt motoru a převodovky (1SB) za 7 662 Kč a čtveřice klíčů (8QM) za 1 565 Kč. Hlavní změna ale spočívá v druhé změně motorizace. Zcela původně měl být Caddy poháněn benzínovou jedna pětkou. Už po měsíci jsem si uvědomil, že nafta bude vhodnější a objednal 2.0 TDI 75 kW. Protože nejsem závodník, vyznávám plynulost a nízkou spotřebu, dlouho jsem byl přesvědčený, že mi tato podladěná varianta naftového dvoulitru bude stačit. Jenže jak se čekání stále prodlužovalo, byla spousta času na přemýšlení a korunky na spořicím účtu přibývaly, začala ve mně hlodat pochybnost. V nabídce modelu dále figurovala 90kW verze stejného motoru a to v trojí kombinaci: s manuálem, automatem, či manuál + čtyřkolka. Důkladně jsem zvažoval všechny možnosti. Lákala mě čtyřkolka. Dlouho předlouho trvalo mé přešlapování a nejistota, zda ji opravdu budu potřebovat, až to importér rozhodl za mě a variantu 4Motion vyřadil z nabídky. Automatická převodovka DSG mě zase zajímala kvůli zvýšení pestrosti našeho vozového parku, protože Roomster i Favorit jsou pochopitelně s manuálním řazením. Jenže příplatek asi 70 tisíc za samotné DSG a nikterak oslnivé zážitky z předváděcí jízdy s Touranem 1.5 TSI DSG mě odrazovaly. Takže nakonec se rozhoduji pro 2.0 TDI 90 kW s šestistupňovou mechanickou převodovkou. Mně vlastně ruční řazení vůbec nevadí. Naopak se raduji, že při těch mnohahodinových cestách mám aspoň nějaký pohyb v levé noze a pravé paži.

Někteří čtenáři si možná z minulých článků pamatují mé obhajoby objednané varianty dieselu 75 kW. Pro zachování přiměřené dynamiky v reálném provozu mluvila jednak úzká kola 205 mm a dále nikterak oslňující výbava, která by značně zvyšovala hmotnost vozu. Na druhou stranu – já už jedno softwarově udušené auto vlastním. Moje Škoda Roomster 1.2 TSI má výkon jen 63 kW, ač se stejná motorizace nabízela i s výkonem 77 kW. U Roomstera si tenkrát jen pár měsíců před ukončením výroby tu silnější verzi zvolit nešlo. A navíc dnes už vím, jaký obrovský rozdíl těch 14 kW v tomto případě znamenalo. Občas se totiž svezu ve Škodě Yeti 1.2 TSI 77 kW. Ač je podstatně těžší, má horší aerodynamiku a velká těžká kola, dynamicky je toto auto na úplně jiné úrovni než Roomster 1.2 TSI 63 kW. A tak po všelijakém přemítání a váhání vytahuji z kapsy dalších zhruba 35 tisíc Kč za 15 kW (20 koní) a 40 Nm a objednávám 2.0 TDI 90 kW / 320 Nm. Domnívám se, že do dnešního extrémně hustého provozu, kdy se pro každý předjížděcí manévr otevírá jen kraťoučké okénko a kdy se silnice plní mimořádně svižně akcelerujícími elektromobily, se zlepšené dynamické parametry budou náramně hodit. Rozdíl v maximální rychlosti nevidím jako zásadní: 175 vs 187 km/h (75 vs. 90 kW). Avšak zrychlení na stovku za 14,0 nebo 11,6 vteřiny již budou znát při každé cestě.

Za kolik?

Konečná cena za můj vůz dosahuje 913 617 korun českých včetně DPH. Částka je proti akčnímu ceníku platnému v roce 2022 nižší o 79 445 Kč. A to jen díky tomu, že nejsem ovce, nemám línou pusu a nebojím se vystoupit z komfortní zóny a začít vyjednávat. Dokonce v době, kdy byl nových aut nedostatek a ceny vyšponované.

Zvrat a úvahy nad jinými modely

V létě 2023 se můj osobní život začal znenadání otřásat v samotných základech a zemětřesení trvalo až do konce roku. Úspory v jeho důsledku povážlivě chřadly, nad vším visel prapor nejistoty a totální beznaděje. Řada lidí mi začala radit, ať objednávku drahého auta zruším, když jej beztak nepotřebuji. Zvažoval jsem to. Do úvah přicházelo i pořízení levnějšího, konkrétně Dacie Jogger LPG. Brázdění republiky s plynovým Dusterem, kterého pořizuji začátkem listopadu 2023 kvůli opakovaně odložené výrobě Caddyho, se totiž ukázalo být silně návykové. Platit za litr plynu 16 korun trhá žíly mnohem méně než 40 Kč za stejné množství benzínu či nafty. I navzdory vyšší spotřebě, náročnějšímu servisu a povinným revizím zůstává LPG pohon bezkonkurenčně nejlevnějším druhem automobilové mobility.

Během zimy mé osobní zemětřesení začalo polevovat a svět po něm byl jiný: stěhování a jiný druh cestování. Přibylo hodně krátkých jízd, navíc rozbitými či lesními polocestami. Zdálo se mi, že Caddy Maxi 2.0 TDI s předním pohonem k nim nebude moc pasovat. Objevuji tak další z nemnoha sedmimístných aut za milion, nadto s pohonem všech kol: SsangYong Rexton. Byl tehdy s akční výbavou CLUB a s novou palubní deskou. CLUB startoval na neskutečných 859 900 korunách. Za velký a dobře vybavený offroad s dieselovým motorem 2,2 litru o 202 koních a osmistupňovým měničovým automatem! Včetně unikátní možnosti béžového interiéru bez příplatku. Byť za tuto cenu jen jako zadokolka. Já bych za něj dal asi 962 500 Kč, protože bych ho chtěl s tmavě modrou metalízou Atlantic (+19 900 Kč), pohonem 4×4 (+ 45 900 Kč), sedmi místy (+16 900 Kč) a paketem CLUB+ (zahrnuje vyhřívaný volant, tmavá okna vzadu, akustická okna vpředu a bezklíčový přístup za 19 900 Kč). Nad dalším dostupným paketem GRIP+ obsahujícím uzávěrku zadního diferenciálu a 10prvkovou zadní nápravu za 29 900 Kč bych už dost váhal.

Dealerovi SsangYongu v Liberci tak v lednu 2024 posílám pár dotazů, po jejichž zodpovězení jedu na testovací jízdu. Rexton se mi líbil, za tu cenu vůbec není nad čím přemýšlet. Třetí řada sedaček samozřejmě spíše nouzová a kufr za ní už žádný, asi relativně vysoká spotřeba nafty a možná drahý servis, pojištění, pneumatiky a náhradní díly. Jinak v mých očích žádné neduhy.

Asi jsem fakt velký exot, když týž den na druhé straně parkoviště obhlížím ještě Dacii Jogger s poloviční cenovkou. Ale ona v tom určitá logika je. Uvědomil jsem si, že během toho dvouletého čekání na objednaný VW jsem si šel vyzkoušet všechna sedmimístná spalovací auta do milionu. VW Caddy a Touran, Hyundai Staria, Dacii Jogger, SsangYong Rexton a Citroën Berlingo (zkraje roku 2022 bylo možné pořídit už jen skladovku). Každé je jinak veliké a spadá do jiné kategorie. Pojítkem však je právě schopnost převézt více než pět lidí a přitom zůstat pod onou magickou cenovou hranicí.

Nechávám se svézt i tím Joggerem. Světe div se, také příjemná jízda. Moje konfigurace by vyšla na 543 700 Kč, což odpovídá motoru TCe 100 ECO-G, výbavě Extreme s paketem Media Nav Plus a vyhřívanými sedadly v hnědé metalíze Terracotta. Ač bych si původně myslel, že vystačím s nižší úrovní Expression, tak nevystačil. Důvodem byla především absence systému Extended Grip a výklopných okének ve třetí řadě. Obojí se pojí výhradně s výbavou Extreme. Poslední paket Technologie Extreme za 10 tisíc bych nechal ležet ladem z důvodu odlišně řešené loketní opěrky mezi předními sedadly. Moje sympatie má překvapivě ta jednodušší přichycená k opěradlu řidiče. Znám ji z Dustera a vím, jak ukázkově podpírá loket při řízení (navíc se při výškovém nastavování sedačky logicky hýbe spolu s ní) a má fakt měkkou výplň. Kdežto ta širší, která pod sebou ukrývá úložný prostor, není nijak stavitelná a zklame svou tvrdostí.

Pak si vše nechávám několik týdnů uležet. Rexton by byl v mém novém bydlišti skvělý v zimě. Jogger zase levně jezdí, jinak bych z něj asi žádnou jinou radost neměl, což usuzuji ze zkušenosti s Dusterem. Můj problém s Daciemi tkví v tom, že jsou to laciné rumpály, které jezdí levně a možná hodně vydrží, jenže vše je u nich podřízeno právě té nízké ceně. Není v nich nic navíc, z čeho bych mohl mít dobrý pocit. Palubní desky Dusteru i Joggeru se prohýbají, když na ně rukou zatlačím, hrozně mi vadí označení modelu samolepkou, chybějící plasty na bočních prazích, v Joggeru pak špatný sklon sedáků, chybějící bederní opěrka, nenastavitelné pásy atd. Uvědomuji si sice, že bych jeho nákupem ušetřil proti Caddymu asi 350 000 Kč, na druhou stranu docházím ke konečnému závěru, že peníze budou a já nebudu. Jistě bude lepší koupit za ně něco pořádného než hromadu blbostí. Volím VW, protože se mi líbí, je navýsost praktický a přitom v důležitých oblastech neošizený a sestavil jsem si ho přesně tak, jak jsem chtěl.

Konečně vyrobený

Poslední ze série slibů stanovil výrobu na 9. týden roku 2024, tedy datum mezi 26. únorem a 1. březnem. Kupodivu byl dodržen a narození budeme slavit každoročně 27. února. O výrobě se dozvídám v pátek 1. března, dva roky a dva měsíce po odeslání objednávky, kdy mi v telefonu prodejce potvrdil, že vůz má VIN číslo a je tudíž vyrobený.

K prodejci do Chebu dorazil 12. března. Ač tou dobou na Semilsku, vydávám se za ním následující den se synem podívat. Přičemž je zvláštní náhoda, že to bylo zrovna 13. března. Ten samý den, jen o devět let mladší, jsem si totiž v Plzni přebíral nového Roomstera…

Hned mě zajímalo, proč není zalepený v bílých fóliích.

Díky za dočtení až sem. Pokračování zanedlouho :-)